Štítky

čtvrtek 22. února 2018

Odlétáš

Odevzdávám tě životu,
Lásko.
Odlétáš s prvními ranními paprsky Slunce.
Snad tě nespálí,
křehký chomáčku citu...
Možná jednou
někdy,
někde,
opět
nasaji vůni tvé krásy a pochopím,
že s tebou odletělo mnohem víc,
než těch několik zdánlivě prchavých
a přesto ve své prchavosti věčných
dní a nocí,
úsměvů a slz,
otázek bez odpovědí
a odpovědí bez otázek.

Tam na tom místě,
kde tě znovu ucítím,
budu do roztrhání těla kopat.
Hloubš a hloubš,
prorážet vrstvy zapomění,
zbytečně zlých slov,
výčitek a bolestí,
abych ještě jednou,
alespoň při posledním úderu srdce,
mohl obdivovat drahokam
tvé věrné lásky.
Můj poslední výdech ponese:
„Omlouvám se, miláčku...“


úterý 23. ledna 2018

MlhoVina

Zvolna se rozpadám
jako mlhovina
a je to jen má vina,
že se propadám.
Mám více dam.
Na střídačku s nimi
usínám,
s každou z nich vždy sním i
vzpomínám, musim nám
dál lhát,
lásku hrát.
Kdy skutečné je
"Mám tě rád"?!


pátek 19. ledna 2018

MiLeNkA

Oči abys viděl,
ústa abys mluvil,
uši abys slyšel.
Z matky když jsi vyšel,
býval jsi tak čistý.
Jsi si fakt jistý,
že (tvůj) život smysl má?
Říkáš mi: "Jsi má,
navždy budem spolu!"
Však v mém srdcebolu
řeč - lež laciná.
Proč musím být ta,
co prosit začíná?!

Máš přeci
oči abys prohlédl,
ústa abys promluvil,
uši abys vyslyšel
a srdce abys miloval,
tak je použij!
Natahuji ruce,
abys ke mně šel.
Konečně už žij!


středa 10. ledna 2018

REVOLucce

Nová a nová
ohniska "nákazy",
přes všechna pravidla,
přes všechny zákazy.
Potomci svobody
rodí se dál.
„Ať padnou okovy!“
„Ať zhyne král!“
Dnes jsou nás tisíce,
bude nás víc
a ten váš starý řád
svrhnem jak nic!
Z klecí již brzy my
konečně uniknem.
„Svobodu nebo smrt!“
z barikád vykřiknem.


pátek 5. ledna 2018

Tři

Ty, Já
          a Ona...
(Ne)svatá trojice
Různé časy - stejná ložnice
Vášen a touha,
rozplizlý cit,
víra, že toto smí
navěky být.
Věrnost srdce,
nevěra těla,
chtíč - levná kurva,
co problémy dělá.
V těžišti trojcípu
láska krvácí.
Milovat více žen
tězko se vyplácí...


neděle 17. prosince 2017

Smrt starcova

Ach Lásko, Lásko nestálá,
ach srdce - věčný poutníku!
Zaplaneš a rozplyneš se
jak dým z mého doutníku.
Doutník jen a dobré pití -
v temné noci společníci.
Teplo krbu, obrazy žen,
kterým "Lásko!" směl jsem říci.

Kolik jsem jich miloval,
kolik něžné krásy zažil?
Teď sám sedím v noci temné,
smrt a víno proudí do žil.
Chladnu, chřadnu, umírám,
co z těch lásek zbylo?
Život můj však za to stál.
Žena - boží dílo!


pondělí 27. listopadu 2017

Krev

Nech tu krev téct... 
Jak sladce chutná! 
Nech kapky padat 
Nebuď už smutná! 
V posledním tanci 
V posledním objetí 
Nejsou již zrádci 
Nejsou již oběti 
V pramínku rudém 
Smutek tvůj odteče 
Ten pocit bolesti 
za chvilku uteče 
Jsem doktor Smrt 
buď prosím svolná 
podej mi ruku 
A budeš volná!

pátek 27. října 2017

O(d)puštění

Na světě milion krás,
já vybral si tebe.
Z kolika hvězd skládá se nebe -
však pro mne tys jedinou.
"A budem MY zas?",
tmy zítřků se ptám.
A každou vteřinou
je těžší to snést.
Navždy již sám?!
Ten pocit,
že jeden z nás procit
a za ruku vést
nechce se dál.
Ach, vše bych dal,
kdyby má vina
dala se smést...


středa 27. září 2017

Medvídek

V louži vody vložen,
nasáklý, vším kalem
kolem soužen,
hebký medvídek.
Býval v pokojíčku malém
svědkem lásky nabídek.
Nyní topen, dušen
rukou ne-již-holčičky.
Význam v tom všem tušen...
Sbohem, maličký!


neděle 17. září 2017

Kocour

I ten kocour zdrhá, bojí
se když pod obojí
přijímám
tělo své i krev svou
Již to není o nás dvou...
Pryč je láska, pryč je chtíč
Řeklas: Klidně plakej, křič!
Slavík lásku jinde zpívá
Kocour zdrh, jen Bůh se dívá.

sobota 16. září 2017

Házejte kamenem

Měsíc oknem tiše hledí
na rytíře, jenž své hledí
zvedá, helmu odkládá.
I brnění na zem padá,
k panně on se pokládá.
Když tu náhle výkřik! Zrada!

Panna dýku do záda vráží.
Povolejte někdo stráží!
Vrahem panna jest!
Podle bodla dívka čistá,
postih bude nést!
Její ruka byla jistá,
zaslouží si trest!

Trestat pannu snadné zdá se
vždyť rytíř pán její byl.
Zeptá se jí někdo, zda se
nabažila dětství chvil?
Krev panny dnes rytíř prolít
tvrdě, krutě, chladně chtěl.
Předběhla ho - v hlavě obraz
rodičů svých mrtvých těl.

Na hranici hořet bude
vražedkyně nestoudná!
Však pan soudce, který soudil
Rajských bran se nedobude.
Nejhlubších všech pekel dna
dosáhne ta duše černá,
špatně soudit zvolila!
Pannu, která Bohu věrná,
zlosyna krev prolila...


pondělí 7. srpna 2017

Přetlak

Úí úí úí
iuiuiuiu iuiuiuiu
Řítí se ulicí
auta uhýbají
chodci uskakují a zírají
A oni letí
Jako vítr, magistrálou vpřed
Hlavně to stihnout!
iuiuiuiu iuiuiuiu
Život, smrt, Život, smrt
Život!

Sedím opřený o zeď domu
Tak nějak nikde
Tak trochu všude
Ale hlavně v tratolišti krve
Neschopen pohybu
Lidé se sbíhají
“Ach bože! To je strašné!”
Křičí, pláčou, fotí
Chladnu
Třesu se
Honem, pospěšte!
Nedá se to vydržet!
Musím!
Je to můj osud.
“Buď tvrdej chlap”, říkal vždycky táta...
iuiuiuiu iuiuiuiu
Život, smrt, Život, smrt
Smrt!

Už jsou tu, vyskakují z aut
“Rozejděte se! Ustupte!”
Drží mě pevně
Jsem tažen do jednoho z aut
Bílé auto pro mě
Černé pro NI
Zasloužila si to
Děvka!


úterý 1. srpna 2017

Svítání

Slunce vychází
stíny mizí
držíš ji v náruči
tu, kdysi cizí
Noci tma ta tam je
ach očí jejích zář
kráčíš teď do ráje
sledujíc její tvář
Hladíš ji po vlasech
v nichž skryto zlato
po mnoha zápasech
stálo to za to!

čtvrtek 8. června 2017

Vlas

Tvůj vlas - to jediné, co zbylo
Stín krásných chvil - kolik jich bylo?
Tvůj hlas, tvůj přenádherný smích,
tvá vůně, náš slastný lásky hřích.
Sny nocí bez sebe, stisk nocí spolu!
Co z toho zbylo? Krom srdce bolu
a fotek na stěně, snad jen ten vlas
a věčná naděje, že BUDEM zas.

čtvrtek 20. dubna 2017

Výkřik



Co je za okrajem žití?
Zbývá jeden jediný krok
Spadneš do propasti či se vzneseš k nebesům?
A co je to jemné svědění kolem páteře?
Znamení života
či dotyk smrti?

Víru ztracenou
Více nehledám
Duši bezcennou
Peklu odevzdám
Sám, samotný
V smrti nehmotný

Výkřik tvé matky ti dal život.
Jsi jen výkřik!
Neartikulovaná bolest vykřičená do prázdna
Letíš prostorem
Slábneš
A jednou zmizíš v nesmírnu
A když budeš mít jó velké štěstí,
bude se o tobě hovořit:
"Slyšeli jste to?"
    "Co?"
"Ale nic, to byl asi jen poryv větru..."



pátek 3. března 2017

Proč?

Žiješ jen (s) jednou!
Občas ti v těle něco vyroste
a občas v srdci něco zemře
Jinak máš většinou hlad.

Desítky let se snažíš utopit otázku "proč?"
Porodní bolesti se zvolna mění v agonii umírání
a až při posledním nádechu
si uvědomíš, že všechno je vlastně jedno,
a že bys teda konečně moh začít žít.

Vzplaneš horoucí láskou k životu!

Pak tě rozpráší na posypové loučce
a jdou se opít.



neděle 26. února 2017

Název

Kdo ti radí? Neználci a marnosnílci
Kdo tě řídí? Zkrachovalí mistři
Každý někam směřuje tě. Nebuď tlačen, zbystři!
Odhoď pouta, zbav se tíže, jež tě stále drtí
Zapal v sobě oheň touhy, pohrdej i smrtí
Bůh je mrtev, mosty hoří, staré končí v tento ráz
Víc než tato chvíle není. Vstaň a žij!
Nadoraz!


úterý 14. února 2017

Vrazi

Bolest
Lest
Zločin - trest
Pravda krutá
Hlava dutá
Srdce plné
Tělo trne
Nespíš
Nesníš
Nevěříš
Porci smrti večeříš.
Venku mrzne
Uvnitř mrazí
Oběti - vrazi
Jedni jsou v postelích, spolu a nazí
Jiní se po zemi v bolestech plazí.

úterý 7. února 2017

PoTají

Taje lesa roztají
Srdce lásku vstřebá
K milování potají
Jen jeden je třeba

Chlad sněhu bol utiší
Vzhlédneš k nebi naposled
V hloubi lesa nejtišší
Srdce promění se v led


pondělí 6. února 2017

Smířen

Ticho absolutna
Nekonečnost cesty...
Stejně umřeš, hlupáčku!
Tenhle závod zná předem vítěze
a ty to nejsi.
Ale to Slunce!
Ta mlha!
Je jako ty
- rozplynete se jak pára nad hrncem.
Zbude jen tiché smíření života a smrti.

Hluboké stopy těch,
kteří tudy kráčeli před tebou.
Jak hluboko se propadneš ty pod tíhou svých hříchů?
V myšlenkách často stojí čas
Nyní stojí myšlenky.
Slunce mizí za mlžnou oponou.

Čas běží
Zahrané karty leží
- ach ten pokerface Života!
All in.