Stotřináct věrných vojáků tam hrdě v řadě stojí.
Stotřináct kusů žuly právem oblasti je chloubou.
Stotřinácti vůlí oddaných sám čas se vskutku bojí.
a kolem nich jen tiše, pomalu a bázlivě dál běží.
Stotřináct mužů statečných klid, ticho a mír střeží
Stotřináct těl těch udatných čeká a nejde s dobou.
Stotřináct vládců nadpozemských připravených k boji.
Z míst hluku, bouře hlavní třídy oni přenesou tě
do ticha, klidu stromů zelených a starých domů
Na ramena jim klidně nasedni, neboj se té poutě
oni bezpečně povedou tě, oddej se jim, dojdeš domů!
Jsou předělem, prudkým zlomem v prostoru i čase
Na jedné straně barikády z jejich těl je země shonu
avšak na druhé je stará Praha ve své starobylé kráse!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za názor ;-)